Poradna Televize

• 

  hnědočech

  13. června 2015 - Nejlepší odpověď Autor otázky označil tuto odpověď jako nejlepší.

  tady je takřka vše, co potřebujete:
  
  http://www.tvfreak.cz... (jsou to 2 strany)
  
  Co se týče frekvencí v Hz, tak tady je vcelku hezky napsaná teorie: http://www.datart.cz...
  
  a tady je praxe: vyrazit do obchodu s flashkou, na kterou se předtím nahraje z některý z testů plynulosti z ULOŽTO. Hobbit nejlépe...tam se pozná nejen plynulost, ale i ostrost ve scéně s mapou Středozemě. Nebo může posloužit jiná scéna z jakéhokoliv jiného filmu.
  
  3D televize=100hz panel . Samotné 3D neřeště, je na ústupu.
  
  Čím se výrobci více předhánějí v hodnotě hertzů u televizorů, tím menší vypovídající hodnotu tento údaj má.
  
  Možná nejdřív řešit vůbec typ displeje - jestli na bázi VA nebo IPS, co vyhovuje požadavkům lépe. Každý má zcela odlišné výhody a nevýhody. Pak až řešit nějaké frekvence nebo rozlišení. Do příchodu nových blurayů stejně 4K plně nevyužijete, pokud nejste fotograf. Můžete si pustit fullHD obsah na 4K tv a pak srovnat s fullhd. Nejlépe nějakou talkshow nebo statičnější obraz -> snadno se pozná pak, že hrany objektů nejsou tak zubaté a podobně. A pokud ultra HD, tak takovou, která je schopna ultra HD přehrát, tzn. tu, která umí přehrávat HEVC neboli H.265 kodek (stáhnout ukázku a vyzkoušet třeba opět z flashky). Ne všechny ultra hd televize dávají smysl.

  • Byla pro vás tato odpověď užitečná?
  • Ano
  • Ne
  • 

    21. června 2015 - Pavel Myška

    Dobrý den. Děkuji za odpověd. Prosím jakou tv by jste doporučil vy ??? Potřebuji ji na PS4 a na kloudné podivání při sledování normálních pořadu i filmu.. Jde mi o to aby byla rychlá kvalitní obraz atd....

    
    
  • 

    21. června 2015 - Pavel Myška

    Myslíte tento test plynulosti Hobbit???
    
    http://m.ulozto.cz...

    
    
  • 

    21. června 2015 - Pavel Myška

    tv scháním do 20tis.. i přez ale radši preferuji do 20tis, a hlavně na klasické tv a ps4
    

    
    
• 

  Anonymní uživatel

  15. června 2015

  Vážený pane Myško,
  
  na tvfreak naleznete potřebné info, pouze o 3D tam nepíší.
  
  Pasivní 3D funguje na principu polarizace světla, brýle mají proto polarizační filtry a vzhledem k tomu nastává snížení rozlišení obrazu přesně o polovinu (neboť sledujeme oběma očima, tudíž děleno 2).
  
  Aktivní 3D funguje na principu střídání ztmavení obrazu pro každé oko zvlášť, proto se říká, že problikává - je tomu opravdu tak. Jelikož je pro každé oko zvlášť v daný moment snímek v plném rozlišení, rozlišení zůstává stejné jako je původní zdroj videa a tak i kvalita obrazu je lepší.
  
  Vzhledem k problikávání aktivního 3D je obraz náročnější pro oči - u tohoto principu je častěji pozorována u sledujících bolest hlavy, očí nebo ospalost, avšak ani u pasivního 3D tyto jevy nejsou úplnou výjimkou.
  
  3D brýle pro aktivní 3D se musí dobíjet a vzhledem k tomu, že brýle prostřednictvím bezdrátových sítí jakýmsi způsobem komunikují z TV, nelze zaručit kompatibilitu brýlí odlišného výrobce. Také jsou aktivní brýle dražší.
  
  Pasivní brýle mají polarizační filtry a žádnou elektroniku, proto jsou levnější, bývají lehčí a nemusí se nabíjet. Také jsou levnější a lze doporučit brýle jakéhokoli výrobce.
  
  Nelze říci, které 3D je lepší, své výhody i nevýhody mají obě varianty a záleží na Vás, pro kterou variantu se rozhodnete.
  
  S pozdravem
  
  Jana V O B E J D O V Á
  asistentka prodeje
  E L E K T R A P V s. r. o.
  Vrbenská 197/23 I 370 01 České Budějovice I IČO:48202550

  • Byla pro vás tato odpověď užitečná?
  • Ano
  • Ne
  • 

    15. června 2015 - Pavel

    Děkuji za vysvětlení 3D Bryli.. Prosim můžete ten zbytek tedy skopirovat a dat mi to sem prosim ??? Nechci a nemam cas to nekde hledat a verim ze i lidi se stejnym problemem budou radi kdyz vse nakdou u tohoto dotazu.. Moc děkuji...

    
    
  • 

    15. června 2015 - Anonymní uživatel

    4K a UHD rozlišení
    
    V dnešní době máme nový buzzword (nebo mírněji trend), kterým je 4K/UHD rozlišení. Vypadá to, že na rozdíl od 3D se tento trend celkem bez problémů více prosadí. 3D se sice dostalo prakticky do všech vyšších modelů TV, ale víceméně je to jako doplněk, který skoro nikdo nepoužívá a už se o něm moc nemluví. Pokud kupujete TV, tak si pravděpodobně TV s 3D koupíte, ale je to prostě "daň" za to, že to je vyšší model TV. Má to i své výhody, protože 3D TV musí mít rychlejší CPU, což se příznivě projeví i na kvalitě 2D.
    
    Dotaz: 4K a UDH je jedno a to samé?
    Ne, jsou to různá rozlišení:
    4K=4096×2160 (plný správný název je 4K DCI, využívá se pro kinoformát)
    UHD=3840×2160.
    Bohužel je zde opět zmatené (a reklamní) značení výrobců, kteří pod 4K označením myslí jen UHD.
    
    Dotaz: Má tedy smysl dnes už UHD TV vyžadovat, nebo o ní uvažovat, když jsou i levné modely?
    Odpověď záleží na tom, zda máte pro TV vhodný zdroj UHD obrazu. Pokud budete TV používat na běžné TV vysílání nebo přehrávání filmů, tak (můj názor) to cenu nemá. Na trhu jsou sice relativně levné modely se UHD rozlišením, ale to jsou poměrně nekvalitní modely s obrazem pomalu horším, jak u TV bez UHD. Důvod je jednoduchý, cena. Vyrobit UHD panel je drahé, takže se vše ostatní odrbe až na kost. O UHD TV má smysl uvažovat u vysokých modelů, pokud pro ně máte i vhodný zdroj obrazu. Je pravda, že se UHD kladně projeví i u zdroje s HD rozlišením, jenže za vysokou cenu.
    
    Dotaz: A co velikost TV?
    Jako u HD je to otázka pozorovací vzdálenosti. Na internetu lze najít několik doporučení pro vzdálenost sledování TV v závislosti na velikosti úhlopříčky a podporovaném rozlišení. Nemá smysl kupovat UHD TV o velikosti 42", pokud se na ni chcete dívat ze 3 metrů. UHD s kvalitním zdrojem signálu nejvíce vynikne na velkých TV (60"+) při sledovací vzdálenosti kolem 2m (neberte tento údaj přesně, tabulek je více https://www.google.cz... ) a za předpokladu kvalitního zdroje.
    
    Dotaz: Co je myšleno kvalitním zdrojem?
    Za kvalitní zdroj lze považovat například:
    - záznam z 4K/UHD kamery
    - fotografie
    - UHD filmy z internetu (např. Netflix), ale tam může být horší kvalita vlivem vysoké komprese
    - připojení PC s podporou 4K/UHD, například pro hraní her
    - UHD BluRay
    - UHD TV
    
    Za kvalitní zdroj nelze považovat například:
    - DVB-T/T2/S/S2/C s HD rozlišením
    - BluRay přehrávač (resp. BluRay disky, včetně ripů), o DVD ani nemluvě
    
    Dotaz: Přes co vlastně UHD rozlišení přenesu? Potřebuji HDMI 2.0?
    Podle specifikace HDMI 1.4a toto rozhraní zvládne:
    - 4K rozlišení 4096×2160@24p,
    - UHD rozlišení 3840x2160@30
    
    Tzn. HDMI 1.4a přehraje 4K do 24p, UHD do 30p. Dokonce i 4K 3D v Half SBS, ale už ne Full UHD 3D. HDMI 2.0 je potřeba pro vyšší framerate (například připojení PC při 60Hz), nebo pro přehrávání UHD Full 3D.
    
    Pozor: pro splnění Ultra HD BluRay specifikace je nutné, aby celá linka (BD přehrávač, AVR, TV) mělo HDMI 2.0 s HDCP 2.2, viz http://www.tvfreak.cz...
    
    Další možnost je použití rozhraní DisplayPort, které je přítomné většinou u PC. Nejnovější verze DP 1.3 podporuje dva 4K kanály při 60Hz ve 24bit RGB normě (nebo také jeden 4K při 120Hz, což ocení možná hráči her za předpokladu dostatečně výkonného PC).
    Přestože ale HDMI 1.4a zvládne přenos i 4K, tak nákup TV se UHD s HDMI 1.4a nelze doporučit. Do budoucna je při dnešním nákupu UHD TV vyžadovat rozhraní HDMI 2.0 a současně je vhodný i onen DisplayPort. Jiná situace je např. u dnešních MMC, tam se rozhraním HDMI 2.0 nemusíte zatím nijak extra trápit.
    
    Dotaz: Co kabely pro 4K a HDMI 2.0(a), jsou potřeba nějako nové?
    Ne, nejsou, kabel HDMI HighSpeed to v pohodě zvládne (proto je také nesprávné takové kabely značit jako HDMI 1.4).
    Teoreticky je potřeba speciální kabel pro 4K rozlišení s 50/60Hz při vzorkování 4:4:4, tam je tok až 18 Gb/s, ale takový kabel stejně zatím koupit nejde (březen 2015) a 4:4:4 se běžně nepoužívá.
    
    Dotaz: Co je to HDMI 2.0a, jak se liší od 2.0?
    Je to nová revize rozhraní, v tomto případě spíše protokolu. Přidává podporu HDR. Údajně by měly jít zařízení s 2.0 na 2.0a softwarově upgradovat, tedy pokud výrobce vydá nový firmware.
    
    Dotaz: Závěr?
    V dnešní době (1-2q 2015) lze UHD TV doporučit jen opravdovým nadšencům, pokud nemají hluboko do kapsy, aby mohli koupit lepší model, nebo například fotografům pro prezentaci fotografií ve vysokém rozlišení.
    
    A názor našeho profíka, PlutoType:
    Čo sa týka výberu TV na domáce kino a UHD blu-ray, uvediem základné kategórie, ktoré by si fanúšikovia TV pre domáce kino mali všímať:
    
    - Ultra HD 3840x2160, 10-bit panel bez FRC = natívny 10-bit panel. Panely by mali byť natívne 240Hz ( pohyb na nich vypadá najlepšie ). FLAT - ROVNÝ - NEZAKRIVENÝ.
    - OLED alebo LCD LED lokálne stmievanie s veľkým počtom LED zón ( niekoľko stoviek minimálne )
    - 100% DCI-P3 a 100% REC.709 = automatické prepínanie farebného priestoru REC.709 + DCI-P3. Kalibračné možnosti na oba priestory.
    - HDMI 2.xx = čokoľvek nad HDMI 2.0a, podpora na HDR, automatické rozoznanie HDR metadát a správne zobrazenie = min. 800cd/m2 max bodovej svietivosti.
    - podpora gamma krivky BT.1886 pre SDR a SMPTE 2084 pre HDR video/film
    - podpora Dolby Vision distribučného štandardu = rozoznanie základnej vrstvy a metadát, správne zobrazenie
    - HEVC H.265 decoding
    
    Žiaden 2015 model UHD TV ( LCD LED alebo OLED ) v roku 2015 nespĺňa tieto predpoklady = tento rok 2015 nedoporučujem kupovať žiaden UHD TV.
    
    Jaký typ panelu v TV vybrat?
    
    Dotaz: Pořád tady něco melete o typů panelů, nějaké VA, IPS apod., kdo se v tom má vyznat. Co to znamená?
    
    V současné době se lze ve většině TV setkat s dvěma základními typy panelu:
    - panel založen na technologii VA
    - panel založen na technologii IPS
    
    Oba typy mají několik podtypů, ale pro základní rozdělení stačí tyto 2. Použitelné plazmy se už nevyrábí (no, je tu LG, ale psal jsem použitelné) a OLED display jsou ještě daleko. Pokud vás technologie panelů a detailnější rozdělení zajímá více, doporučuji následující článek: http://www.svethardware.cz... a http://www.digitalversus.com...
    
    Jaké jsou tedy základní rozdíly? (autorem popisu je vivid.sk):
    
    VA Panely:
    černá na úrovni kolem 0.025 - 0.06 cd/m2,
    z toho vyplývá vyšší kontrast,
    horší pozorovací úhly, souvisí to i s filtrem, který je na panely, optimální je sedět kolmo k TV,
    aktivní 3D (ale může být i pasivní),
    primárně vhodný pro sledování filmů (filmy 2.35:1) a sledování v noci.
    
    IPS panely:
    černá na úrovni 0.12 - 0.25 cd/m2,
    z toho plyne nižší kontrast,
    lepší pozorovací úhly, takže lepší například do kuchyně,
    typicky pasivní 3D technologie,
    primárně vhodný do prosvětlenější místnosti na denní sledování,
    *) letošní IPS panely vyráběné LG, které osazuje Panasonic/LG/Sony 9xx mají problémy s uniformitou a cloudingem, obzvláště v rozích,
    *) žádný letošní model nebyl doporučený (nedostal hodnocení Recommended v testech na hdtvtest.co.uk, az na UHD Panasonic, ale to je jiná liga
    
    
    Udávaná zobrazovací frekvence, CMR, MCI apod.
    
    Dotaz: Chci si koupit TV a výrobce uvádí, že má 800Hz, 1200Hz (dosaďte libovolné číslo), to je super, že?
    Předně je třeba rozlišovat mezi LCD a plazmou, protože u obou se jedná o jiný údaj a jiný princip. Obě technologie mají systém pro dopočítávání snímků, ale naprosto rozdílnou zobrazovací technologii a princip (např. u plazem neexistuje podsvícení, se kterým LCD může blikat ...). Dále plazma pracuje na principu, že je třeba pravidelně "vynucovat" rozsvícení bodu, kdežto u LCD je to opačně - bod svítí, dokud se neřekne jinak. Další text se týká LCD.
    
    LCD: Protože bohužel pro hodně lidí platí "více proužků, více adidas", tak se výrobci předhání v tom, kdo uvede na trh TV s nejvyšším "číslem". Rekordman je v roce 2012 Panasonic s udávanou hodnotou 1600Hz. Tyto čísla nemají nic společného s tím, jak často je obnovován obraz na TV (např. udávaných 800Hz neznamená, že se obraz obnoví 800x za sekundu a bude nádherný). To, kolikrát se obraz obnoví je dáno zobrazovací frekvencí panelu, kterou se většinou nikde nedočtete. Jaké základní vodítko lze použít rozdělení podle cenových kategorií:
    - lowend řady mají panel s 50Hz
    - vyšší střed má panel s 100Hz
    - špička (1-2 nejvyšší modely) mají panel se 200Hz
    
    Plazma: Popis zde na fóru, cituji:
    Obraz sa nerozdeluje na casti, ale Kazdy jeden snimok je cely zobrazeny 8x (to sa nazyva ako sub-fields, preto zrejme ten omyl s delenim obrazu ) a pocas kazdeho zobrazenia sa pre kazdy subpixel meni dlzka PWM pulzov tak, aby sa moduloval jas bunky, frekvencia PWM zavisi od fyzikalnych vlastnosti farbiva fosforu. Pixely u PDP nesvietia spojite, ale stupne sedi sa vytvaraju zmenou dlzky trvania pulzov pre zazeh/zhasnutie pixelu na rozdiel u LCD, kde sa jedna o spojite natocenie tekuteho krystalu podla napatia.
    
    Zjednodusene, pri 8 bitovom rozliseni sa zobrazi snimok 8x, zakazdym sa rozsvietia pixely podla bitovej masky pocinajuc LSB, dlzka trvania pulzu pre kazde dalsie zobrazenie, t.j. kazdy dalsi bit smerom k MSB sa zdvojnasobuje. Vo vysledku pocas 8 zobrazeni ludske oko vnima hodnotu jasu bunky ako sucet parcialnych hodnot jasov pre kazdy bit.
    To je asi tak hruby vycuc z teorie PDP. Takto je to vymyslene kvoli tomu, ze sa to da vyrobit. Neviem si predstavit zlozitost spojiteho PWM riadenia tych vyse 6 milionov buniek, keby sa mal modulovat jas pre kazdu samostatne. :O
    
    480Hz znamena, 8 subfields (8 bitove) pri 60 fps, 600 Hz znamena 10 subfields (10 bitove rozlisenie). Mam taky dojem, ze Pioneer pouzival az 12 subfields (cize 720 Hz).
    
    Nema to vsak nic spolocneho so 100 Hz (120 Hz) technologiou, ktora suvisi so samotnym spracovanim snimkov ako takych.
    Pro názorné doplnění hezký popis "generování" Hz je i s obrázky zde: http://paytherant.tumblr.com...
    
    Dotaz: Fajn, kde se tedy berou ty čísla?
    Prakticky každá TV prování tzv. dopočítávání snímků pro plynulejší pohyb. Zobrazovací frekvence je vyšší, než počet snímků za sec. ve vstupním signálu, takže si TV vytvoří "mezisnímky", které pak zobrazí. TV tedy dopočítá mezisnímky a pošle je do panelu. Pokud je dopočet roven rychlosti panelu (případně do dvojnásobku za předpokladu, že většina změn není extrémních z černé na bílou, takže se to stihne), tak je vše OK a vše sedí. To bychom ale skončili na těch 200Hz už špičkových modelů, které udávají 800, 1200, ...). Nastupují tedy další technologie jako Backlight blinkling a Backlight scanning. První zmiňovaná bliká s celým podsvícením, druhá si obrazovku rozdělí do částí a postupně vypíná jejich podsvícení. Jsou to všechno technologie, jak "odrbat" lidský mozek pro co nejplynulejší obraz. Zpět k číslům. Máme tedy 200Hz panel, řekněme 400Hz dopočet a tohle vynásobíme 2x kvůli Backlight Blinking a už jsme u oněch udávaných 800Hz, kouzlo...
    
    Každý výrobce si toto číslo označuje jinak, což jsou právě ty záhadné zkratky jako CMR u Samsungu.
    
    Dotaz: Moje Tv mi při přepnutí ukazuje pouze 50Hz (např. 1080i@50), což je málo, protože výrobce udává 400Hz. Proč?
    Nesmí se plést frekvence vstupního signálu s frekvencí panelu nebo frekvencí zpracovávaného obrazu (výše zmiňované čísla). To jsou nezávislé věci. Např. většina filmů pouštěných přes MMC je ve 24Hz, výstup z Bluray přehrávače nebo satelitního přijímače bývá nejčastěji 24Hz nebo 50Hz.
    
    Hezké články na uvedené téma jsou zde:
    http://wrapuch.net...
    www.chip.cz/dokumenty/konecne-ostre-pohyby/
    
    Další případné dobré zdroje:
    http://www.cdrinfo.com...
    http://asia.cnet.com...
    http://www.svethardware.cz...
    
    Zdroj: TVFREAK